JIŽNÍ INDIE

Jedete za totálním klidem, relaxací, za očistou těla i ducha. Tedy jak jinak než ve spěchu a na minuty! V Praze mne čekala manželka, sedl jsem k ní do auta a spěchali jsme do Vídně na letiště! Pět hodin musí stačit, pokud nikde nebude zácpa nebo jiná komplikace…. V pohoděééééé…

U odbavovací přepážky se na nás ten metrosexuální vídeňák dívá jako na sto let neumyté: „Málem jste to nestihli, už jsem vás chtěl nahlásit jako no show. Myslel jsem, že neletíte.” Ale pak se usměje na manželku, mé emoce nechává stranou a s pohledem upřeným na ni nás usazuje na dvě místa u nouzového východu. (Hned když jsem to v letadle zjistil, bylo odpuštěno!) „Jděte rychle..!”
Procházíme kontrolami a před nástupem do letadla se ptám letušky: „Můžu se jít ještě projít? Hodiny jsem teď seděl.” Neochotně přikývne. „Kolik mám ještě času?” „Tak…maximálně patnáct minut…” No, hlavně, že jsme to stihli…

Na první větu co mi na přivítanou pak řekli v resortu SwaSwara nedaleko Gokarny v Jižní Indii nikdy nezapomenu: „Součástí našeho servisu je i to, že internet je jenom v knihovně. Nikde jinde se nepřihlásíte.” První den mi to vadilo, protože jsem měl v hlavě celou řadu pracovních úkolů, které jsem chtěl během dovolené udělat. Za tři dny ta potřeba byla pryč. Hlídal jsem si jen neodbytné projekty, které běží neustále, bez ohledu na to, zda jsem doma nebo na opačném konci světa.

Podrobněji se o tomto pobytu rozepisuji pro blog, co mám na aktualne.cz, tam si případně dejte víc informací. Když to ale celé shrnu: po dvouhodinovém vstupním pohovoru s ajurvédským doktorem, nám každému naordinovali osobní vegetariánské menu, osobní sestavu terapií, denní jógu a meditace při východu i západu slunce.

Jasně začátek celé terapie spočívá už v tom, že jsme měli po 11 letech první společnou dovolenou sami – moje Jana a já. Už toto by nás léčilo…

Když jsme se vrátili domů a uviděl nás náš trenér, padla mu čelist. Prý jsme vypadali úplně jinak. Pravda je, že já jsem zhubl čtyři kila. Bez toho, že bych jakkoli trpěl (i když tedy zapomeňte na to, že by ajurvéda byly jen ty voňavé koupele v kytičkách a natírání vonným olejem. Mnohdy to je drsnější záležitost, kterou byste si asi sami na odpočinek nenapsali. Ale funguje to.)

Jakékoli bolesti hlavy, vyrážky, zažívací problémy, bolesti očí, bolesti zad, nechutenství – zapomeňte. Zmizí.

„My totiž neléčíme projevy, ale příčiny. Nic proti západní medicíně, má mnoho úspěchů, kterých ajurvéda nedosáhne. Myslím, že bychom se mohli společně od sebe mnoho naučit. A moc si pomoci.”

První dny doma mi připadalo, že lidi kolem mne běhají, jako bych byl v nějaké počítačové hře. Vytřeštěné oči bez výrazu, protože jsou obrácené dovnitř. Každý zcela zabrán do svého pomyslného soupisu povinností a úkolů, termínů. Míjí se, nevidí se. Nevědí o sobě. Po dvou hodinách v centru Prahy jsem musel pryč.
Vím, že se toho o ajurvédě říká spousta a taky vím, že to je velmi často na hony vzdálené tomu, co je pravda. Pokud chcete opravdu fundované informace, koukněte se na ayurvedskecesty.cz co píše Zuzka Zwiebel, ženská, pro kterou se Indie stala láskou, osudem i námětem na celoživotní doslova vědecké bádání.

Jo SwaSwara znamená vnitřní hlas. Ten jsem po letech zase uslyšel.