NORMALIZACE

Společnost plná malých nestatečností – tak by šlo také označit tu divnou dobu, kdy slova měla jiné významy, kdy všichni byli nuceni trochu lhát a trochu kolaborovat, trochu se sehnout, trochu se bát. Divná doba, divné bezčasí, které přitom předznamenávalo konec diktatury. Divná doba, která předznamenala také ohnivé diskuze, které do dneška občas vzplanou. Byla to sladká doba plná jistot a rovnosti anebo peklo zasmrádlé nehybné bažiny? Sešli jsme se v jednacím sále, kde komunistická vláda vítala zahraniční delegace, v budově někdejšího Národního shromáždění. A já, jako Husákovo dítě, jsem mohl otevřít kapitolu jménem Normalizace.

Literatura:
Denčevová, I., Stehlík, M.: Rozděleni železnou oponou, Radiservis, Praha 2015. Vaněk, M.: Nedalo se tady dýchat, Praha 1996.
Křen, J.: Dvě století střední Evropy, Argo, Praha 2005.
Macháček, M.: Gustáv Husák, Vyšehrad, Praha 2017.
Přidal, A.- Zábrana, J.: Když klec je pořád na spadnutí. Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984. Torst, Praha 2018.
Rákosník, J.-Tomeš, I.: Sociální stát v Československu. Právně-institucionální vývoj v letech 1918–1992
Rychlík, J.: Československo v období socialismu 1945-1989, Vyšehrad, Praha 2020.
Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ. SPN, Praha 1972.